Denně jezdím sockou, z toho hlavně metrem. Fakt že se nenudím. Pozoruji, poslouchám různý druhy mobilní muziky, odezírám, šmíruju a čučim.
Občas JE co vidět.
Zrovinka včera - mám to furt v šišce.
Nastoupili na Hradčanský.
Ona byla kolem 30, on snad taky, spíš o něco míň. Stojej těsně u mě, takže se to nedá.
Pořád se ho dotýkala. Ale fakt docela pěkně.
Neustále na něj pokukovala přes úplně obyčejný brýle. Ani chvilku se nemrkla jinam. Ona byla vlastně taková celá úplně obyčejná. Trochu mastný vlasy, obličej nic moc, oblečení tak turistická třída, boty jakbysmet.
Zase se ho dotkla – pusou. Trochu přitom stoupala na špičky. Ta její dlaň na jeho zadku! Tak jemně ho stiskla! Až jsem se musela zhluboka nadechnout.
A JAK se na něj pořád dívá s takovým hezkým a mírným úsměvem. Dotkla se ho hrudníkem a zase je na špičkách.................
Jasně, něco bylo ve vzduchu, ale sex to nebyl, to se pozná.
Jo ty její oči. !!
To byli megáče, kilometry, tuny, kvanta, ani se to do toho vagonku metra nevešlo. Tolik lásky se fakt jen tak nevidí !!
Můstek, .. on vystupuje. Díváme se za ním, Ona, já, .... a nic. „Votoč se nachvilku ty nádivo“! .. Aspoň tohle pro ní mohl udělat, ..... nic. ̈
Chtěla jsem jí v duchu politovat, ale pak mi to došlo.
Vážně, ONA tady k politování určitě není.
Určitě ne teď. Je totiž nejbohatší z celého vagonku, celého metra, celý Prahy ... a vůbec.